Bambusová opona
Bambusová opona je politický termín z období studené války mezi komunistickými státy východní Asie, zejména Čínskou lidovou republikou, a kapitalistickými a nekomunistickými státy východní, jižní a jihovýchodní Asie. Na severu a severozápadě ležely komunistické státy Čína, Sovětský svaz, Severní Vietnam, Severní Korea a Mongolská lidová republika. Na jihu a východě ležely kapitalistické a nekomunistické státy Indie, Pákistán, Japonsko, Indonésie, Malajsie, Singapur, Filipíny, Thajsko, Tchaj-wan, Jižní Korea, britský Hongkong a portugalské Macao. Před indočínskou válkou patřila do nekomunistického bloku Francouzská Indočína a její nástupnické státy Jižní Vietnam, Laos a Kambodža. Po válkách se však nové země Vietnam, Laos a Demokratická Kampučia staly komunistickými státy. Zejména po korejské válce se významným symbolem tohoto asijského rozdělení stala korejská demilitarizovaná zóna (ačkoli samotný termín bambusová opona se v této konkrétní souvislosti používá jen zřídka).[1]
Výraz bambusová opona byl odvozen od termínu železná opona, který se v Evropě hojně používal od poloviny 40. do konce 80. let 20. století pro označení komunistických hranic v tomto regionu. Používal se méně často než železná opona, částečně proto, že zatímco železná opona zůstávala po více než 40 let relativně statická, bambusová opona se často měnila a byla poněkud méně přesná. Byl to také méně přesný popis politické situace v Asii kvůli nedostatečné soudržnosti uvnitř východoasijského komunistického bloku, která vyústila v čínsko-sovětský rozkol. Během studené války byly komunistické vlády v Mongolsku, Vietnamu a Laosu spojenci Sovětského svazu, i když někdy spolupracovaly s Čínou, zatímco Pol Potův kambodžský režim byl loajální vůči Číně. Po korejské válce se Severní Korea vyhýbala tomu, aby se postavila na stranu Sovětů a Číny.[2]
Zlepšení vztahů mezi Čínou a Spojenými státy v pozdějších letech studené války způsobilo, že tento termín zastaral[3], s výjimkou Korejského poloostrova a rozdělení na spojence USA a spojence SSSR v jihovýchodní Asii. Dnes se demilitarizované pásmo oddělující Severní a Jižní Koreu obvykle označuje zkratkou DMZ. Bambusová opona se nejčastěji používá pro označení uzavřených hranic a ekonomiky Barmy (ta se však začala otevírat v roce 2010).[4][5] Bambusová opona od té doby ustoupila obchodnímu modelu zvanému bambusová síť.[6]
V kultuře
[editovat | editovat zdroj]Termín použil v roce 2003 tibetský básník Lhasang Cchering v básni Bambusová opona hoří.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 5/13 Korea : za bambusovou oponou - Válečná tajemství | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ TOPOL, Jáchym. Díry v bambusové oponě. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online.
- ↑ The Pittsburgh Press - Vyhledávání v archivu Zpráv Google. news.google.com [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Robert D. Lifting the Bamboo Curtain. The Atlantic [online]. 2008-09-01 [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ After decades behind the bamboo curtain, Laos to join WTO. Reuters. 2012-10-25. Dostupné online [cit. 2022-11-13]. (anglicky)
- ↑ NĚMEC, Petr. Čína: Bambusová síť. ekonom.cz [online]. 2006-07-31 [cit. 2022-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Bambusová opona hoří | TibInfo - Informační systém o Tibetu. www.tibinfo.cz [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bambusová opona na Wikimedia Commons